sebevraždy  

Satistika ČSÚ

Sebevraždy podle způsobu provedení

Nejvíce lidí volí pro svou dobrovolnou smrt oběšení, přičemž u mužů tento způsob převažuje výrazněji než u žen. Oběšením umírá více než 60 % sebevrahů-mužů (64 % v období 2010-2014), zatímco mezi ženami obvykle 40-45 % (42 % v období 2010-2014). Druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy je u žen otrávení (21 %), a to i přesto, že počet i relativní váha takto zemřelých osob mezi zemřelými sebevraždou se v průběhu desetiletí významně snížila. Svůj vliv zde určitě měla změna způsobu vytápění domácností, větší bezpečnost plynových spotřebičů apod. U mužů je druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy v současné době zastřelení (13 %), které je u žen evidováno naopak zřídka (2 %). Další větší skupinu sebevražd (zejména u žen) naplňují sebevraždy skokem z výše (7 % u mužů a 18 % u žen).

Struktura sebevražd podle způsobu provedení se v dílčích věkových skupinách v období 2010-2014 lišila pouze mírně. Například u sebevražd žen 60letých a starších byly druhým nejčastějším způsobem (po oběšení) skoky z výše, otrávení bylo až třetí. U mužů tohoto seniorského věku bylo zase ve srovnání s úhrnem vyšší zastoupení sebevražd zastřelením (20 %) a to na úkor oběšení (59 %). U mladších mužů do 40 let věku bylo naopak zastřelení o něco méně časté a vyšší podíl připadl na sebevraždy skokem (z výše i pod auto či vlak). Mladší ženy zase ve srovnání s těmi staršími volily méně sebevraždu oběšením - v období let 2010-2014 ve 37 %, zatímco u žen ve věku 40 let a více tento způsob měl více jak čtyřicetiprocentní podíl.

Sebevraždy podle měsíců v roce a dnů v týdnu

Podle zažitých pověr si lidé berou nejčastěji život o Vánocích (více si uvědomují svou osamělost) nebo na podzim (chmurná nálada). To ale čísla ČSÚ nedokazují. Naopak prosinec je měsícem s nejmenším počtem sebevražd (v období 2010-2014 průměrně 103, tj. necelých 7 % ročního počtu). Maximální počet zemřelých sebevraždou vykazují jarní měsíce, za poslední pětileté období to byl březen a duben (průměrně 146 úmrtí za měsíc, tj. 9,4 % ročního počtu v každém měsíci).

Sebevražednost se mění nejen podle měsíců, ale i podle dnů v týdnu. Zatímco celkový počet zemřelých je do jednotlivých dnů v týdnu rozložen v podstatě rovnoměrně (14 % na den v rámci týdne), sebevražd je relativně mírně více v pondělí (16,5 % v období 2010-2014) a méně ve dnech víkendu (13 %). V průměru denně spáchalo sebevraždu 5 osob.

Tendenci ukončit svůj život sami měli vždy výrazně vyšší muži než ženy. V letech 2010-2014 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4-5 sebevražd mužů, když sebevraždou zemřelo v průměru ročně 1 288 mužů a 272 žen.

Počet lidí, kteří dobrovolně končí svůj život sebevraždou, měl od 2. poloviny 70. let 20. století klesající trend. Prozatím nejnižší počet zemřelých sebevraždou byl zaznamenán v letech 2006-2008, kdy svůj život sebevraždou ročně ukončilo 1 400 či méně osob. V posledních šesti letech byl počet sebevražd mírně vyšší (1 488 v roce 2014). Poválečné maximum patří roku 1970 s 2 824 zemřelými sebevraždou.

Mezi "ochranné faktory" patří také vzdělání. Nejvíce sebevražd bylo ve skupině osob se středním vzděláním bez maturity, na tuto kategorii připadá více jak polovina všech sebevražd spáchaných v letech 2001 - 2010. Nejméně sebevražd připadá na vrub vysokoškolsky vzdělaným osobám.